Pojmy, teorie

Genetická analýza umí nejen přisoudit určitý biologický materiál s pravděpodobností hraničící s jistotou konkrétní osobě, ale je schopna potvrdit či vyvrátit pokrevní příbuzenství osob. Nejčastější situací bývá určení otcovství, vzácněji též mateřství. Protože repetitivní sekvence se dědí dle klasických mendelovských zákonů, platí, že každý rodič tvoří pohlavní buňky (vajíčka či spermie) nesoucí pouze jednu kopii dané repetice; je-li tedy např. muž v dané repetici 14/16, ponese polovina jeho spermií kopii o čtrnácti opakováních a polovina kopii o šestnácti opakováních. Má-li přitom jeho partnerka uspořádání dané repetice 12/12, tvoří pouze vajíčka nesoucí kopii o dvanácti opakováních. Jejich potomci tedy budou mít s pravděpodobností 50% sestavu 12/14 a s pravděpodobností 50% sestavu 12/16.

Abychom muže nevyloučili jako možného otce, musíme u něj i u dítěte v každé repetici nalézt alespoň jeden shodný počet opakování; je-li tedy dítě 13/15, musí mít otec ve své sestavě buď 13, nebo 15 (samozřejmě může mít i obě). Máme-li ovšem navíc k dispozici i profil matky, výběr se nám může ještě zúžit; je-li matka v tomto případě 13/14, pak zcela jistě předala dítěti 13, a otec tedy musí mít alespoň jednu 15. Nemá-li, je z otcovství prakticky vyloučen. A opět platí – čím více lokusů do zkoumání zahrneme, tím je pozitivní potvrzení otcovství jistější.